Dextrometorfan (DXM) a tramadol
Dextrometorfan (DXM) je lék používaný především jako prostředek proti kašli ve volně prodejných lécích proti kašli a nachlazení. Patří do skupiny morfinanů, ale má různé účinky v závislosti na dávce a kontextu použití.
DXM a jeho primární aktivní metabolit, dextrorfan, působí jako antagonisté NMDA (N-methyl-D-aspartátového) receptoru. NMDA receptor je podtyp glutamátového receptoru, který se podílí na synaptické plasticitě, učení a paměti. Blokováním tohoto receptoru může DXM vyvolat disociativní účinky, které jsou někdy srovnávány s účinky jiných disociativních anestetik, jako je ketamin nebo PCP.
DXM má také inhibiční vlastnosti zpětného vychytávání serotoninu. To znamená, že zvyšuje hladinu serotoninu, klíčového neurotransmiteru při regulaci nálady, tím, že zabraňuje jeho zpětnému vstřebávání do neuronů. Tato vlastnost je důvodem, proč DXM může potenciálně způsobit serotoninový syndrom.
Kromě toho DXM působí jako agonista na sigma-1 receptory, které se podílejí na modulaci uvolňování neurotransmiterů a jsou zapojeny do regulace nálady, poznávání a neuroprotekce. Úloha sigma-1 receptorů v celkových účincích DXM se stále studuje, ale může přispívat k jeho disociativním a euforizujícím vlastnostem.
Při vyšších dávkách může DXM interagovat i s dalšími receptory v mozku, včetně nikotinových acetylcholinových receptorů a opioidních receptorů, i když jeho afinita k nim je mnohem nižší. Tyto interakce mohou přispívat k některým komplexnějším účinkům léku.
Tramadol je syntetický opioid používaný především k léčbě středně silné až středně silné bolesti. Má jedinečný mechanismus účinku, který ho odlišuje od mnoha jiných opioidů, protože ovlivňuje nejen opioidní receptory, ale také neurotransmiterové systémy v mozku.
Tramadol působí jako částečný agonista na µ-opioidním receptoru (mu-opioidní receptor). Tyto receptory jsou součástí endogenního opioidního systému, který moduluje vnímání bolesti, náladu a odměnu. Aktivací těchto receptorů tramadol pomáhá snižovat pocit bolesti.
Kromě své opioidní aktivity tramadol inhibuje zpětné vychytávání serotoninu a noradrenalinu. Tyto neurotransmitery se podílejí na regulaci nálady a modulaci bolesti. Zvýšením jejich hladin v synaptické štěrbině může tramadol posílit sestupné inhibiční dráhy v míše, což snižuje signály bolesti dříve, než se dostanou do mozku. Díky tomuto dvojímu účinku se tramadol v některých ohledech podobá některým antidepresivům, zejména těm ze skupiny SNRI (inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu a noradrenalinu).
Tramadol je metabolizován v játrech enzymem CYP2D6 na aktivní metabolit nazývaný O-desmethyltramadol (M1), který má mnohem silnější afinitu k µ-opioidnímu receptoru než výchozí sloučenina. Tento metabolit je primárně zodpovědný za opioidní účinky tramadolu. Účinnost této přeměny se však může u jednotlivých osob lišit v důsledku genetických rozdílů v enzymu CYP2D6, což vede k variabilitě účinnosti léku a riziku nežádoucích účinků.
Kombinace DXM a tramadolu může vést k významným a potenciálně nebezpečným účinkům v důsledku interakce jejich farmakologických mechanismů.
- Zvýšené riziko serotoninového syndromu. DXM i tramadol inhibují zpětné vychytávání serotoninu, což vede ke zvýšení hladiny tohoto neurotransmiteru v mozku. Při společném užívání to může významně zvýšit riziko serotoninového syndromu, potenciálně život ohrožujícího stavu. Mezi příznaky patří zmatenost, agitovanost, zrychlený tep, vysoký krevní tlak, horečka, svalová ztuhlost, třes a v závažných případech záchvaty, kóma nebo smrt.
- Zesílená deprese CNS. Oba léky mohou tlumit centrální nervový systém (CNS). Při společném užívání se zvyšuje riziko závažné deprese CNS, která vede k hluboké ospalosti, respirační depresi a potenciálně smrtelnému předávkování. To je obzvláště znepokojující, pokud je některý z těchto léků užíván ve vyšších než předepsaných dávkách nebo v kombinaci s jinými látkami tlumícími CNS, jako je alkohol nebo benzodiazepiny.
- Snížený práh záchvatů. Je známo, že tramadol sám o sobě snižuje záchvatový práh, což zvyšuje pravděpodobnost záchvatů, zejména u osob se záchvaty v anamnéze. DXM může tento účinek zesílit a dále zvýšit riziko křečí, zejména při vyšších dávkách.
- Gastrointestinální problémy. DXM i tramadol mohou způsobovat gastrointestinální nežádoucí účinky, jako je nevolnost, zvracení a zácpa. Kombinované užívání může tyto účinky zhoršit, což může vést k závažným potížím nebo komplikacím, zejména u zranitelných jedinců.
- Psychiatrické účinky. Kombinace může také vést ke zvýšenému riziku psychiatrických poruch, jako je úzkost, halucinace a v závažných případech psychóza, zejména v důsledku disociativních vlastností DXM ve vysokých dávkách a vlivu tramadolu na regulaci nálady.
Při zvážení všech okolností doporučujeme se této kombinaci za žádných okolností vyhnout.
Last edited by a moderator: